7_2012 Z Hořic do Adršpachu
24. - 26.8. 2012
Počasí moc na cesty nelákalo, ale v pátek ve čtyři odpoledne jsme přece jen vyrazili. Pátek není moc ideální, takže přesun byl pomalý. V kempu v Hořících nás chtěli přibalit k motosrazu, který tam právě zahajoval činnost, ale nedali jsme se. Měli jsme vlastní plán, ale ovzduší to bylo příjemné, samá motka okolo nás a ve volných chvílích bylo s kým poklábosit.
V noci pršelo, ráno přestalo, ale mračila se obloha dál. Neodradilo nás to a okolo osmé jsme vyrazili směr Adršpach. Čím déle jsme jeli, tím bylo před námi větší černo, k dobré náladě to zrovna nepřispívalo, ale i tak jsme před devátou dorazili na určené parkoviště. Po odložení věcí přebytečných, jsme se vrhli do jediného otevřeného občerstení a dali si ranní kávu. A světe div se - po chvíli na nás začalo vykukovat sluníčko, které nás pak provázelo téměř celou, sice trošku krkolomnou, ale zajímavou stezkou. Přes všechna úskalí a varování jsme absolvovali cestu Adršpachem a Vlčí roklí až téměř do Teplic nad Metují... no a pro velký úspěch (odmítajíc chůzi po silnici a neznajíc jinou kratší cestu), jsme se proplazili stejnou trasou zpět. Příroda dokáže úžasné věci - prostě nádhera, krása, romantika - za ten fyzický výkon to opravdu stálo. Ovšem kdo nezažil, neuvěří, jak rád pak sedí člověk na svém stroji a nechá se bez námahy unášet silnicí, co po ní před dvěmi hodinami odmítl šlapat.
Cestou nás zlákaly upoutávky na muzeum "Merkura" - toť stavebnice našeho dětství, tak jsme neodolali a ještě jednou slezli z mašin. Další hodinu jsme se kochali stavbami z barevných děravých plíšků, pospojených pomocí tisícovek šroubečků a matiček - no jako děti že jo... Když se z nás stali zas dospěláci, popojeli jsme se občerstvit k Jiraskově chatě s vyhlídkou na vodní nádrž Rozkoš. Pro neznalé je to kousek od pevnosti "Hanička". Na zpáteční cestě jsme se ještě pokochali pohledem na Kuks a pořádně utahaní přistali v kempu u své chatky. Trošku jsme zkoukli, jak se baví kolegové, ale díky únavě jsme odolali návrhu, že za mírnou úplatu se můžem účastnit další zábavy a raději se přesunuli na lože. Celou noc opět déšť a ráno zase zataženo. Sotva jsme vstali, začala nás vyhánět nás tamní uklízečka, tak jsme rychle posbírali své drahocennosti a odjeli běžnou cestou k domovu.
Náhledy fotografií ze složky 7_2012 Z Hořic do Adršpachu